|
|
Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy
Guznar, Jan ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Hrabák, Pavel (oponent)
Diplomová práce Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy se zabývá vlivem stravovacích zvyklostí na průběh ulcerózní kolitidy (zejména probiotických potravin), konkrétně na relaps onemocnění. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. V první části je popsána ulcerózní kolitida, od definice až po léčbu. Druhá část se zabývá střevním mikrobiomem a faktory, které ho ovlivňují, s důrazem na ovlivnění potravinami. vypracování praktické části byla použita metoda polostrukturovaného u na základě předpřipraveného dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ulcerózní kolitidou, kteří byli v remisi nebo v relapsu onemocnění. respondenty byl vyplněn dotazník, který se skládal z otázek týkajících se průběhu onemocnění a z frekvenčního dotazníku, který cílil na různé skupiny potravin. Zjištěné stravovací zvyklosti byly porovnány navzájem mezi respondenty, vzhledem frekvenci relapsu jejich onemocnění. Provedeným výzkumem bylo zjištěno v našem souboru, že pouze fermentované mléčné výrobky mají vztah k frekvenci relapsu a udržení onemocnění v potravin, které obsahují vlákninu, která také moduluje střevní mikrobiom, se vztah mezi konzumací potravin a relapsem neprokázal. Také se neprokázal vztah mezi konzumací tučných potravin a polotovarů k relapsu na zkoumaném vzorku. Jedním z možných důvodů, proč toto nebylo...
|
|
|
Nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice
KOPECKÁ, Kristýna
Bakalářská práce, kterou jsem zpracovala, je zaměřena na téma nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice. Ve své práci jsem se zaměřila na bakteriální střevní patogeny rodu Salmonella, Shigella, Yersinia, Campylobacter. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou vybraných střevních bakteriálních patogenů a jejich mikrobiologickou diagnostikou. V dnešní době jde vývoj dopředu, objevují se různé moderní metody a přístroje, které diagnostiku zkvalitňují a zrychlují. V mé práci se však zabývám pouze metodami, které se používají rutinně v klinických mikrobiologických laboratořích. Mezi tyto metody patří kultivační průkaz mikrobů, biochemické dourčování, provádění testů citlivosti. Standardním postupem je kultivační průkaz. Biochemické testy se používají k identifikaci mikrobů. Antigenní analýza slouží k bližšímu dourčení bakterií. Nedílnou součástí je stanovení citlivosti na antibiotika, které jsou důležité pro správnou léčbu. V praktické části popisuji laboratorní diagnostiku bakteriálních střevních patogenů z výtěru stolice, kterou používají v akreditované Soukromé mikrobiologické laboratoři RNDr. Aleny Veselské v Ústí nad Labem, a kterou jsem sama prováděla během své praxe na pracovišti. Ve výsledcích pak shrnuji výsledky z laboratoře za období říjen 2012 až březen 2013. Pozitivní výsledky porovnávám s daty získané z Epidatu ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedené ve zprávě Centra epidemiologie a mikrobiologie. Dále jsem zpracovala nálezy střevních patogenů za období roku 2003 do roku 2012 jak byly zveřejněny ve zprávách CEM SZÚ v Praze. Z výsledků vyplívá, že nejčastějším hlášeným bakteriálním střevním patogenem od roku 2003 až 2006 v České republice byla Salmonella. Následuje mikrob rodu Campylobacter. Situace se změnila v roce 2007, kdy rod Campylobacter se v počtu záchytů v České republice dostal na první místo. Oproti dvoum jmenovaným bakteriím se nálezy shigel objevují poměrně sporadicky.
|
host ::
RSS.